Mezinárodní den původního obyvatelstva

9. srpna slavíme Mezinárodní den původního obyvatelstva a my jsme při té příležitosti zapátrali v historii a zjišťovali, jací byli prapůvodní obyvatelé Krkonoš. Věděli jste, že tu prý kdysi dávno žil národ obrů? A že po starých krkonošských stezkách chodili ve středověku lovci a hledači zlata, stříbra a drahých kamenů?

Podle české spisovatelky Žofie Podlipské, sestry Karolíny Světlé, kdysi žili na území Krkonoš obři Korkontové. V její Legendě o Praotci Čechu se dočteme, že přebývali v jeskyních a v propastích a jejich strážným duchem byl známý Krakonoš. Ať už to bylo jakkoliv, doklady k tomu nejsou. Archeologické výzkumy ukazují, že Krkonoše byly v pravěku a středověku téměř neosídlené. Skoro celé pohoří a část podhůří bylo pokryto neprostupnými hvozdy, které tvořily až do středověku přirozenou ochranu Čech před invazemi ze severu. První zmínky o osídlování podhůří Krkonoš jsou známy z poloviny 13. století a jednalo se pravděpodobně o slovanské osídlení. Později sem přišlo německé obyvatelstvo, které se usazovalo v 2. polovině 13. století hlavně v blízkosti řek Úpy a Labe. Tak začala v podhůří vznikat střediska městského typu, např. města Hostinné a Trutnov. Ve 13.–15. století se pak v krkonošských lesích potulovali nejen osamělí lovci, ale též hledači zlata, stříbra, drahých kamenů a tajemní cizinci nazývaní Wallen – Vlaši. Ve 14. století se Slezsko stalo součástí Koruny české a pohraniční lesy ztratily svůj strategický význam. Nastal větší přísun kolonistů, kácely se lesy a zakládaly pastviny a pole. V 16. století vzhled krajiny i složení obyvatel ovlivnil rozvoj hornictví a s ním spojená těžba dřeva. Bohužel to vedlo k obrovské devastaci lesů, veškeré dřevo bylo zužitkováno a nedocházelo k přirozenému omlazování lesa. Proto musela být těžba počátkem 17. století ukončena a přesunuta do Orlických hor. K osídlování vyšších horských oblastí docházelo až během třicetileté války, kdy obyvatelé podhůří hledali v horách bezpečí a zakládali nové osady na méně dostupných místech. Od 17. století se také začalo rozvíjet tzv. budní hospodářství. Majitelé panství zakládali boudy, ty pak pronajímali budařům, kteří zde chovali krávy, kozy, ovce, koně, sušili seno a vyráběli sýr. Už víte, odkud se vzaly názvy krkonošských ubytovacích kapacit? Jako třeba náš původní, Bouda Malá Úpa? Mohou za ně dávní obyvatelé našich krásných hor.